Živý region STRAKONICKO

Když se nacisté v roce 1943 rozhodli deportovat Židy z okupovaného Dánska, postavili se Dánové na jejich obranu.

Na rozdíl od většiny představitelů jiných zemí totiž považovali perzekuci svých spoluobčanů za zcela zásadní věc - a král Christian protestoval u německého ministerstva zahraničí ve zvláštní nótě, s tím, že „přijetí zvláštních opatření vůči skupině lidí, kteří užívají po více než jedno sto let plných občanských práv, bude mít ty nejvážnější následky".

Většinu z 8000 dánských Židů se tehdy podařilo s pomocí nežidovských Dánů převézt na člunech do Švédska, mimo dosah nacistické moci. Zachránilo se tak i několik českých uprchlíků, mezi nimi hrdinové nedělních Příběhů 20. století.

Věra Wienerová se narodila roku 1924 v židovské rodině v jihočeské Volyni. Po okupaci v březnu 1939 byla - stejně jako všichni mladí Židé na území protektorátu - vyloučena ze studia.

Jako mladá sionistka se začala připravovat na cestu do Palestiny a na život v kibucu: V přeškolovacím kurzu Alija se učila pracovat v zemědělství, mluvit hebrejsky, orientovat se v židovských dějinách.

Cesta do Palestiny se ale nezdařila: „Nedostali jsme povolení, a tak nás poslali do Dánska, abychom utekli před Němci. Bylo nás asi 15, jeli jsme vlakem z Prahy přes Berlín do Kodaně a tam nás rozdělili."

V Dánsku pracovali Židé z českých zemí u sedláků, jako pomocníci v domácnostech, v mlékárnách. Němci zemi okupovali už v roce 1940 - o tři roky později vyhlásili výjimečný stav a několik tisíc dánských Židů chtěli deportovat, učinit i z nich oběti „konečného řešení židovské otázky".

Tehdy začala operace na jejich záchranu - a díky solidaritě nežidovských Dánů unikla naprostá většina ohrožených přes moře do neutrálního Švédska.

Byla mezi nimi i Věra Wienerová: „Jeli jsme (se snoubencem a pozdějším manželem) na kole na severní břeh ostrova Sjællandu, kde pracují rybáři. Šli jsme po ulici, zastavili jsme jednoho člověka a ptali jsme se, jestli nám může pomoct do Švédska. Cizího člověka. A on se ptal: ,Vy jste Židé?' ,Jo.' ,Tak pojďte se mnou.' Vzal nás do svého domu a schoval nás.

Záchranná akce byla organizovaná, nakonec nás přivezli do přístavu v Kodani a naložili na loď, která vezla uhlí. Bylo tam ještě několik lidí. Seděli jsme v podpalubí na uhlí celou noc, nesměli jsme se ani hnout, kapitán všechno věděl, a řekl nám, že až budeme u švédských břehů, dá nám znamení."

Věra zůstala ve Švédsku až do porážky nacismu. Z celé její rodiny přežila systematické vyvražďování evropských Židů jen ona a její starší sestra; rodiče a mladší sestra - která kvůli nízkému věku nemohla navštěvovat Alija školu - zemřeli ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Více se dozvíte z pořadu, který tentokrát připravil Adam Drda, a v němž budou kromě Věry Wienerové vzpomínat i Jutih Shaked rozená Stiastna a Arnošt Lederer.

Na fotografii Arnošt Lederer.

________________________________________________________________________

Autor: Adam Drda (adr)

Foto: Post Belum

Pořad: Příběhy 20. století

Stanice: ČRo Plus

Čas vysílání: neděle 20:10; repríza na Radiožurnálu sobota 21:05

Délka pořadu: 50 minut