Živý region STRAKONICKO

Toto téma článku mě napadlo po absolvování odborného semináře, konaného 24. 9. 2014 ve Strakonicích, kdy odbor životního prostředí hostil kolegy z celé ČR a dělil se o zkušenosti ze zakládání a údržby letničkových výsadeb a trvalkových záhonů s vyšším stupněm autoregulace ve městě.

Spousta občanů Strakonic nemá informace o záhonech, které se ve městě objevily. Např. v případě směsi „Strakonická louka" se jedná o trend výsevu letniček přímo na záhon, kdy jednotlivé směsi vymýšlejí zahradní architekti - projektanti. Tento rok v Plzni zkoušeli tři směsi: asi nejhezčí z nich byla „Blue Wave", která působila nejdříve. Ve Strakonicích navrhla Ing. Kristýna Klasová „Koprovou směs", která byla vyseta u laviček v Ellerově ulici.

V době květu prý voněla po kopru a kolemjdoucí dle Pavlovova reflexu dostávali chuť na kyselé okurky. V minulém roce byla realizována již zmíněná „Strakonická louka". Seznam jednotlivých druhů nalezneme v časopise Inspirace. „Strakonická louka" u Lidlu letos vyrostla natolik (především Cosmos bipinnatus), že po nehodě, ke které zde došlo, se řidič na vysoké rostliny vymlouval.

Odbor ŽP vyšel policii vstříc tak, že louka je bez květů. Podobně vznikla směs trav a letniček, tzv. mezofilní louka u Mlýnského náhonu. Ing. Marie Straková, Ph.D. z firmy Agrostis navrhuje směsi přímo na míru na dané stanoviště. Vytvořila skutečně pěknou směs a ještě měsíc se budeme moci těšit z rozkvetlých květin, než budou posečeny kosou.

Ing. Ondřej Feit, autor článku o záhonech z přímého výsevu uveřejněného v Kompostu č. 8/2013 na odborném semináři potvrdil, že Achillovou patou Strakonic je nedostatek informací, letáků a informačních tabulí určených pro občany. Větší tabulky stojí 50 000 Kč, (tolik stojí i celý proces výsevu), ale stačily by i dřevěné, pozinkované nebo ocelové jmenovky.

Každá cedulka by obsahovala zafoliovaný seznam rostlin s českým a latinským názvem. Obávat se krádeže je zatím předčasné (i když v Praze je museli dodávat třikrát) a navíc finanční náklady by nebyly tak velké. Pro zájemce o bližší informace by mohly být v Městském informačním centru nebo v Lidlu po domluvě k dispozici mapky s vyznačenými záhony s trasou možné bližší prohlídky.

Ploch s letničkami z přímého výsevu ve Strakonicích příbývá, ale je třeba je zapojit i do systému zeleně města. Nová plocha s kvetoucí loukou se plánuje např. mezi Kauflandem a Mírovou ulicí. Letničky jsou jednoleté rostliny, tzn. vysemení se z plodů, na jaře vyklíčí, bohatě kvetou po celé vegetační období, pak z květů vznikne plod se semeny. Letničkové záhony mají nízkou, nejnižší ekologickou stabilitu (jako orná půda), protože každý rok se letničkový záhon musí znovu vysévat, popř. vysadit.

Letničkové záhony nelze zaměňovat s loukou. Louka je travino-bylinné společenstvo, slouží pro pastvu, pro seno, podle významu má vyšší ekologickou stabilitu než orná půda. Jde o přírodní porosty, jako je např. Přešťovická pastvina, která je nenahraditelná, protože jde o propojení přírodních a ekologických podmínek na stanovišti.

Letničkové záhony někde stále přetrvávají jako výsadba monokultur: se Salvií splendens, Tagetes sp., Senecio tricolor. Proto jsem ráda, když klasický letničkový záhon z předsadby je nahrazen letničkovým záhonem z přímého výsevu. Jedná se o způsob ztvárnění záhonu, který působí „divoce". Jde o typ záhonu opravdu pěkný a o to více posiluje u lidí smysl pro krásu a pořádkumilovnost.

Letničky z přímého výsevu ovšem patří pouze do záhonů k tomu určených, např. před budovami zámků nebo do intravilánu města. Snad nikdo nebude mít snahu je rozšířit i do krajiny, kde je nutné udržovat a chránit porosty našich původních druhů rostlin.

Ing. Lenka Vamberová

Článek vyšel v listopadovém čísle časopisu Kompost. Celé číslo najdete zde.