Živý region STRAKONICKO

Když jsem dostala toto téma jako námět pro napsání článku, zauvažovala jsem, co znamená pro krajinářského architekta. Např. poznat funkci a význam zeleně je cílem generelu zeleně. Ale teď se myslí význam stromů ve městě, kdy musím začít na startu: strom je živý organismus, o němž bychom měli vědět, že v listu probíhá reakce: příjem oxidu uhličitého, vody a světelného záření, biochemickým procesem vznikají produkty - organické látky, a to kyslík a cukry. Důležité je si uvědomit, že právě kyslík zlepšuje městské prostředí. Význam stromu ve městě, proces fotosyntézy a produkt kyslík, to vše je předmětem neustálých výzkumů např. v Americe. Potvrzují, že význam produkce kyslíku ve městě je větší, než jsme předpokládali.

Stromy navíc velmi účinně zachycují prach a vysílají do vzduchu rostlinné esence (u některých druhů prokazatelně léčivé), ale to je podceňováno, i přesto, že o škodlivosti městského znečištěného ovzduší pro zdraví obyvatel nemůže být pochyb a že bychom si tedy měli funkci stromů jako pomocníků patřičně uvědomovat.

Ve většině případů bývá dále zcela opomíjen význam stromu jako biotopu pro různé druhy živočichů. Tím je myšlena hnízdní příležitost pro ptactvo, netopýry, veverky a hmyz. Tedy něco, za čím často jezdíme na venkov, abychom opustili šeď našich lidských sídlišť. Zejména ptactvo je pro nás navíc nepostradatelné vzhledem k likvidaci obtížných druhů hmyzu. Chemické prostředky by na to nestačily, nehledě na jejich negativní vedlejší účinky.

Jako se stavěly a vyvíjely domy, tak i mezi nimi vznikaly a vyvíjely se prostory. Tato území vysázená stromy působí na člověka, na jeho psychiku, jinak než prostor bez stromů. Přírodní lokalita je určena lidem, měla by být intenzivně navštěvována a lidmi využívána. Nedostatek nebo absence prostorů s vhodným pobytovým a rekreačním vybavením se ve městě projevuje negativními sociálními jevy. Navrhování např. náměstí u tvůrčího krajinářského architekta je proces a jeho cílem je všestranné harmonické a kulturní prostředí v sídle. Městské prostředí tvoří obraz města a atmosféru.

Ve městě je vždy nejméně o dva stupně Celsia tepleji než ve volné krajině, proto se nyní budu věnovat významu stromu ve městě a jeho schopnosti ochladit okolní prostor. Jde o schopnost výparu vody.

Strom s průměrem koruny 5 metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset pro-cent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie (okolo 80 %) je vložena do procesu výparu rostlinou - transpirace. Je-li strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů, čímž využije (vlastně „zrecykluje") 250 MJ sluneční energie (tedy 70 kWh). Strom tedy během slunného letního dne odpaří 100 l vody, a tím své okolí ochladí o 70 kWh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívají své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára z našeho stromu ohřívá místa chladná, na nichž se sráží.

Teplotní rozdíly mezi prostorem pod košatým stromem a otevřenou plochou ulice mohou v parném letním dnu činit více než 10°C, což je snadno ověřitelný fakt, který si můžeme zjistit pomocí teploměru nebo laicky vypozorovat z chování lidí (zejména starších) v podobných dnech.

Udržováním vzrostlých stromů, zejména listnatých, ve městech i mimo ně pomáháme zadržovat vodu v krajině, předcházet přívalovým dešťům, vichřicím atd. Zatímco nad zadlážděnými plochami, nad střechami atd. stoupá suchý, přehřátý vzduch, v okolí stromů se udržuje přirozená vlhkost. Dešťová voda je zde využita i odpařena na místě a vegetace na tom aktivně spolupracuje, což má zásadní význam pro tzv. uzavřený (malý) oběh vody. 

Závěrem lze konstatovat, že stromy přispívají zejména ke zlepšení klimatických podmínek ve městě (např. na náměstích) a k vytvoření přirozeného zastínění laviček (např. po obvodu náměstí). Rozlišujeme založení výsad-by na přirozeném stanovišti a výsadbu ve městě. Ve městě jde o extrémní (neboli ztížené) podmínky. U založení výsadeb v krajině a ve městě se výsadba ve městě liší v instalaci ochrany proti mechanickému poškození kmene (řeší se nejčastěji kovovým košem), v zajištění přijatelného vodního a vzdušného systému v prostoru kořenové mísy (je potřeba 20 - 30% půdního vzduchu), ve vytvoření optimálního prostředí pro rozvoj kořenového systému (nutno zajistit v maximální míře), v založení povrchu propouštějícího vzduch a vodu (zajistit únosnost pro pěší, cyklisty), v instalaci provzdušňovací sondy (spíše nefungují), v instalaci závlahové sondy (cca 1 rok do kořenového prostoru probíhá zálivka do horní 1/3 balu), v ochraně proti účinku posypových solí (řeší ji dočasné mantinely), v ochraně kořenového systému proti účinkům inženýrských sítí (ohledy na ochranná pásma, popř. použít chráničky, které zabrání kořenovému narušování inženýrských sítí). Pokud jde o témata spjatá s významem stromu ve městě, existují např. sborníky, přednášky a konference „Strom pro život, život pro strom".

Odborné provedení navrhovaných pěstebních zásahů (inventarizace, posuzování a navrhování pěstebních opatření) uskutečňuje Evropský arborista (European Tree Worker, ETW), celoevropsky uznávaná certifikace, která garantuje jistou úroveň znalostí jejích držitelů v oboru. Na odborných školách se vyučuje obor arboristika, na našem trhu je též široká nabídka kvalitních odborných kurzů a seminářů, souvisejících s tímto oborem. Stále se však setkávám se zcela nekvalifikovanými zásahy, které dřeviny trvale poškozují.

Obr. č. 1: Návrh stromu v biokoridoru, kdy biokoridor prochází městem. Dnes absence stromů. Zdroj: Návrh krajinářské studie, Vamberová, 2004

Obr. č. 2: Pod stromem je umístěna lavička, strom dává prostor člověku k rozjímání, k odpočinku, relaxaci, k meditaci, k společenskému setkávání, stín před pálícím letním sluncem. Stává se orientačním bodem. Zdroj: Návrh krajinářské studie, Vamberová, 2004