Živý region STRAKONICKO

Kuřidlo je kopec, který zná na Strakonicku asi každý. Chodí se tam na procházky, diskutuje se o původu jména (ve škole nám dokonce říkali, že to byla kdysi sopka, ale to si paní učitelka spletla chrlící jícen s něčím podstatně prozaičtějším - zřejmě s kouřem z milířů...), tu a tam se najdou houby, jahůdka nebo bezový květ na kosmatice. Hlavně ale se zde ještě pořád najdou místa s bohatou skladbou rostlinných i živočišných druhů. Aby se to nepokazilo, proběhla už řada dobrovolnických prací.

Před lety tu tehdejší MOPíci z gymnázia potírali spolu se členy ČSOP rozmáhající se mladé akáty, ve stejné době proběhlo sázení lipek přinesených z jiného lesa (také jsem se tenkrát zúčastnila a poprvé jsem se při té příležitosti viděla s botanikem panem Chánem), atd. V posledních letech chodíme do nejcennějších partií smíšeného lesa vytrhávat invazní netýkavku malokvětou (více viz např. zde). Jedná se o část jižního svahu těsně pod kótou a přijde se tam buď pěšinou vedoucí přes vrchol, nebo jinou, k níž nás přivede ulice Švandy Dudáka.

Projdeme-li od její křižovatky se Zvolenskou až skoro na konec dlouhé řady rodinných domků, uvidíme po pravé straně úzkou cestičku mezi ploty. Stoupá ke kraji lesa a pak ještě o něco výše, kde se setkává s lesní pěšinkou sledující vrstevnici. Po ní se dáme doleva. Jdeme střídavě po rovině nebo do mírného kopce, výjimečně i trochu z vršku, po obou stranách vidíme porost stromů a keřů, mineme tabulku se státním znakem označující území přírodní památky, a když si po pravé straně všimneme světliny a dvou výrazných kamenů, jsme na místě.

Můžeme odbočit a dát se přímo do prudkého kopce. Jsme na předělu mezi pěkně zeleným smíšeným lesem a podstatně chudším „smrčákem". Na přelomu jara a léta tu kromě obávané netýkavky malokvěté kvete např. i jetel římský, bažanka vytrvalá nebo škarda dvouletá. Z travin převládá lipnice hajní a válečka prapořitá. Až se přiblížíme ke kótě (... metrů nad mořem), potěší nás nález zvonku rozkladitého a žlutého náprstníku lékařského. A možná i několika hříbků.

Jednou jsem při pletí netýkavky zahlédla mezi stromy srnku s kolouškem. Jindy jsme se potkaly s další členkou naší ZO ČSOP (Líbou Leischnerovou), která náhodně přišla trhat ve stejnou chvíli. Málem jsme do sebe ducly skloněnými hlavami. A co je na Kuřidle zvlášť pěkné, to je velebné lesní ticho oživené melodickým ptačím zpěvem.

-ah-

Článek vyšel v červencovém čísle časopisu Kompost. Celé číslo najdete zde.